Plynová láhev 11 kg SRN norma x

Propan butan - několik důležitých informací

Na různých internetových diskusích se objevují dotazy a názory, které úplně nevycházejí ze skutečností. proto se pokusím některá fakta osvětlit. Týká se to zejména funkce, plnění propanových a propanbutanových lahví, nádrží apod. Pokud by bylo cokoliv nejasného, nebo nějaká informace chyběla, prosím, napište, dáme to do pořádku.

Plynná a kapalná fáze

Obecně platí zásadní dělení plynu podle čerpání. Pro karavany kupujeme zásobníky pro čerpání plynné fáze. Kupujeme tedy běžný plyn, který je zkapalněný a my čerpáme pouze to, co je nad hladinou odpařené. K tomu potřebujeme mít v prostoru lahve minimální teplotu, které odpaření umožní. U butanu je to 0°C, u propanu asi -45°C. Zásadně není možné, aby v našich podmínkách plyn v láhvi zamrzl, pokud tento termín uslyšíte, jde spíše o zbytek neodpařeného plynu. Pro odpaření plynu je důležitá okolní teplota. Takzvaný EisEx, ohřev regulátoru s odpařením plynu nemá nic společného. Pokud v noci klesne teplota v prostoru kolem plynové lahve pod bod mrazu a my topíme, spalujeme pouze propan. Jakmile stoupne teplota nad nulu, spalujeme i butan. Rozhodující je tedy teplota kolem lahve, nikoliv teplota venku. Technicky se čerpání plynu dá ošetřit ohřevem okolí plynové lahve, ale nesmíme porušit předpisy. V plynové schránce nesmí být žádné elektrické zařízení, akumulátor, spínač, osvětlení, apod., které může způsobit jiskření. Může se ale přivést do schránky teplý vzduch z rozvodu tepla v karavanu. U auta je neodpaření ještě méně pravděpodobné, protože schránka je integrovaná do karoserie a tím zhoršenou izolací zevnitř ohřívána. Je dobré umístit do plynové schránky teploměr a sledovat teplotu v závislosti na okolní teplotě a nastavení topení uvnitř karavanu. A pak eventuelně řešit nebo neřešit propan, nebo dodatečný ohřev prostoru kastlíku.Pro pohony vozidel se používá kapalná fáze. Míchání čerpání kapalné a plynné fáze a amatérské, ale i profesionální experimenty hraničí s porušením souvisejících zákonů a předpisů. Je třeba si uvědomit, že plyn, který se rychle odpařuje, může absorbovat teplotu, která se projeví rychlým omrznutím okolí. Kapalný plyn, který se dostane do regulátoru, uzavíracích ventilů a jiných zařízení může při odpaření způsobit zmrazky, které mohou svou roztažností tato zařízení poškodit a způsobit netěsnosti. Můžete mi věřit, že nepíši o něčem, co jsem již na vlastní oči neviděl. Proto by se měly pokud chcete používat plynovou nádrž, montovat zásadně nádrže pro čerpání plynné fáze a nikdy neslučovat rozvody pro motorový pohon a vlastní plynový rozvod karavanu. Totéž nebezpeční hrozí při naklonění láhve, nebo použití láhve pro pohonný plyn pro vozíky, která má jinou konstrukci.

Plnění propan butan lahví

Obecně je platné, že plnit plynové lahve jinde, než v plnírnách je zakázáno, ovšem běžně se tento zákaz porušuje. Největším nebezpečím při nesprávném plnění je přeplnění lahve. Každá nádoba pro plyn s čerpáním plynné fáze má svůj předepsaný odpařovací prostor, který činí zpravidla 20% objemu. Tento prostor slouží zároveň jako bezpečnostní prostor pro tlak, který vzniká při teplené roztažnosti kapalin, kterou je směs propanu a butanu. Pokud neponecháme při plnění tento předepsaný prostor v plné míře, k čemuž dochází, pokud je láhev naplněna víc, než je dovoleno, riskujeme její roztržení při stoupající okolní teplotě, zejména v létě. Prostě, když vám někdo naplní láhev víc, než je předepsáno, vystavuje vás velkému nebezpečí. Je to o to nebezpečnější, když cestujete s karavanem někam na jih. Roztržení láhve způsobí rychlé odpaření plynu, takže se kapalný plyn v okamžiku změní v několik tisíc kubíku třaskavé směsi, a vy jste se svou láhví uprostřed. Tak na to myslete vy, když na to nemyslí bezmozek u čerpadla. A už určitě bych to nedával na diskusi jako plus coby příklad pro ostatní. Propan-butanová směs má na 1 kilogram 1,8 litru. Vždy striktně trvejte na přesném naplnění a pokud dojde k přeplnění, okamžitě se podle toho zařiďte. Pokud láhev není přeplněna příliš, a není velký rozdíl v teplotě plynu a okolní teplotě, můžete začít ihned čerpat, například topit, nebo spustit chladničku. Mějte na paměti, že přeplněná láhev a pohybující se karavan je velké riziko.

Mýtus - v plnírnách a plnicích stanicích mají na čerpadle pojistný tlakový ventil

Nesmysl - nemají, ani není co měřit. Kapalný plyn je pouze těkavá látka s vlatnostmi jako jiné těkavé látky. Dokud se neuzavře v nádobě a podle okolní teploty se nezačne odpařovat, je absolutně bez tlaku. Tlak v láhvi je vyvolán až odpařováním, které je zase úměrné okolní teplotě, tedy případný ventil by vypínal podle tlaku v závislosti na okolní teplotě. Budete mít tedy v propanbutanové láhvi jiný tlak ráno, a jiný tlak odpoledne, kdy vystoupí teplota. V létě je rozdíl ještě markantnější. Pro čerpání do lahví pro plynnou fázi je nejdůležitější znalost hodnoty objemu láhve. A opět je to ten, kdo si svou láhev nechá plnit, kdo má za ni odpovědnost. Jinak je to u nádrží. Ty mají bezpečnostní ventily v sobě zabudované a ty nedovolí přeplnění. Proto, pokud jezdíte s vlastní láhví na benzínku a tam místní bezmozek bude tvrdit, že má tlakový ventil, věřte, že před chvílí odložil krumpáč a neví o čem mluví. Pokud se vás obsluha zeptá, kolik plynu má načerpat, už ví o čem mluví, ale určitě by si měl být vědom, že porušuje zákon. Do láhve by se mělo plnit jen to množství, které v láhvi chybí. I proto se nesmí láhve plnit u benzínky, protože zbytek se má odčerpat do zásobníku, nikoliv vypustit do volné přírody a zařízení pro odčerpávání zbytkového plynu mají jen v plnírnách. Navíc toto počínání je velmi nebezpečné, protože nikdy nevíte kolik je v láhvi zbytkové vody, nebo neodpařeného plynu. Ten je těžší než vzduch a když jej prostě vylijete, vyrábíte třaskavou cestičku až k sobě. Pokud by odpařený plyn došel někam k otevřenému ohni, nebo jiskře, následky by na sebe nenechaly dlouho čekat.

Co vlastně zamrzá

Někdy se můžeme setkat s tím, že nám něco na plynu zamrzne. Při velkém odběru a nízké okolní teplotě může omrznout láhev. Je to běžné. Na láhvi můžeme zaznamenat rozdíly teplot nad a pod hladinou plynu. To se může projevit orosením a nebo i omrznutím. Pro nás omrznutí láhve je signálem, že se již neodpařuje butan, že v láhvi zůstává. Proto vidíte řemeslníky, kteří svářejí izolace, jak ohřívají hořákem láhev. je to proto, že potřebují donutit celý obsah láhve, tedy i butanu, aby se odpařil. Samozřejmě, že toto počínání je zakázáno, ale skutečné nebezpeční je skoro směšné, oproti těm skutečnostem a mýtům, které se tu snažím napravit.

Pak může zamrznout regulátor plynu. I když jsem v zimě taky kempoval při teplotách kolem -10°C, ve skutečnosti jsem tento problém nikdy neřešil. Tento problém ale může nastat i při použití propanu, protože souvisí s rychlým odpařováním. Dá se ošetřit technicky několika způsoby. Můžeme si pořídit ohřev regulátoru EisEX, ovšem ten nepasuje na všechny regulátory a navíc potřebuje kolem 35W, což může být pro volně stojící karavany smrtelný limit. Druhá možnost je pořídit zařízení pro čerpání ze dvou lahví, například DuoControl, DuoMatic, Secumotion DuoComfort. V případě přerušení toku plynu by měla automatika přepnout na druhou láhev. Pokud ale nastane přes den vzestup teploty, je žádoucí přepnout zpátky na první láhev, zejména když používáte směs propanu a butanu. Je to s tím plynem trochu alchymie, ale když znáte zákonitosti a vycházíte z logiky, je to velmi jednoduché.

Kompozitové láhve

Kompozitové láhve mají své plusy a mínusy. Kdekdo zná můj postoj ke kompozitovým láhvím a zatím na něm nic neměním. Výhodou kompozitových lahví je jejich nízká hmotnost, která zase není o moc méně než lahve hliníkové a skutečnost, že je do nich opticky vidět. Tuto výhodu ale láhve ztrácí, když jejich majitel poruší zásadu čerpání čistého propanu. Butan způsobuje jejich mléčné zakalení. To je pravděpodobně i překážkou pro běžné výměny. Určitě by se vám nelíbilo, kdybyste dostali láhev, kterou někdo poškodil tím, že do ní načerpal směs PB namísto čistého propanu. Na všelijakých stránkách, které se specializují na distribuci PB a nádob pro něj ale důrazně upozorňují na to, že kompozitové láhve jsou určeny jen pro provoz vysokozdvižných vozíků a nikoliv pro domácnost a úprava konstrukce na tom nemůže nic změnit. Je to například http://www.plynarna-pb.cz nebo http://www.primagas.cz. Možná, že se to časem bude měnit, už jsem kompozitové láhve viděl i v Německu, kde se k nim donedávna stavěli dost negativně, ale taky nevím, jestli nebyly pro neněmecký trh. Nechci vyvolávat plamennou diskusi, toto je prostě můj postoj ke kompozitovým lahvím a já bych dal přednost vždycky lahvím ocelovým, hliníkovým, nebo přenosným nádržím. Ověřte si legálnost použití kompozitních lahví v zahraničí, kdyby došlo k nějakým potížím, aby ten pobyt nebyl komplikovaný. Stát se může cokoliv a nemusíte nic zavinit.

Exploze propanbutanové bomby

Já vždycky koukám na terminologii, kterou používají v televizi, nebo tisku. Klidně řeknou, expolodovala PB bomba. Ve skutečnosti vždycky exploduje obsah, ale až když k explozi nastanou podmínky. I kdyby se při nehodě bomba utrhla z karavanu, letěla desítky metrů daleko, dřela se o asfalt, narážela do předmětů, urazil se ventil, v podstatě nemůže explodovat. Vždycky exploduje jen obsah a to tolik, kolik z něj mu dovolíme uniknout do ovzduší. A opět v TV vidíme zásahy hasičů, kteří se obávají přítomnosti plynových lahví a tak je ochlazují zvenčí, protože ochlazování je nejúčinnější prevence. A jak vidíme, v mnoha případech se ochlazování povede, přesto, že je požár velmi rozšířený. Z toho plyne, že ocelové lahve poskytují poměrně dost bezpečí. Já bych řekl, že ocelové lahve mají šanci přežít požár karavanu, zejména v závislosti na množství obsahu. je li láhev přeplněna, šance se velmi zmenšují.

Měření obsahu láhve

Nejednodušší a nejlevnější je láhev mincířem zvážit. Méně spolehlivé měření s ohledem na nároky okolní teploty je využití vlastnosti, o které jsem psal a to je měření teploty na láhvi. To funguje pouze při teplotách mezi +12°C a +27°C a k tomu musí být odběr plynu. není li odběr plynu, pod hladinou a nad hladinou je teplota stejná a není co měřit. Pak jsou měřáky ultrazvukové, které vysílají signál do láhve a ta vrací množství nebo teplotu na budík. Podle mého názoru není třeba měření, když máme zařízení pro čerpání ze dvou lahví, ale pokud trváte na měření, spíše je lepší nákup zkonzultovat, než rovnou na eshopu objednat.

Co tedy mohu udělat pro svou bezpečnost?

Pokud se budu držet všech faktů zde popsaných, pak je třeba kontrolovat stav rozvodu v karavanu včetně všech odkouření. Dodržovat intervaly výměny hadic (5 let) a regulátoru (10 let). Při nových montážích dodržovat normy pro karavany, nepoužívat měděné trubky, instalovat hadice s koncovkami. V ČR zatím nejsou povinné pravidelné revize plynu, tak jako v zahraničí, pouze při prvním uvedení do provozu a to je pro mě nepochopitelně trochu málo, tím spíš, že se karavan na silnici na rozdíl od domácího sporáku hýbe a tak k netěsnosti může dojít snáze než doma, kam revizní technik musí pravidelně docházet. Tak si svou bezpečnost musí každý hlídat sám. Mohl bych říci, že můžete pravidelně jezdit na plynové prohlídky, ale vzhledem k tomu, že u nás nejsou platné normy vytvořené speciálně pro karavany, nehledě na fakt, že neznám revizního technika, který by kontroloval stáří hadic, regulátoru, nebo disponoval potřebným zařízením pro karavany, obávám se že jsou to vyhozené peníze, čímž nechci říci, že tam nemáte jezdit. Faktem je, že jsem se setkal s karavany po revizi, ze kterých unikal plyn a tak poslední dobou spoléhám spíš na sebe. Žádný orazítkovaný papír požáru ještě nezabránil.

Kontrola

Pro nás je hlavní těsnost potrubí, která se dá kontrolovat manometrem na regulátoru. Každý profesionální karavanistický servis by měl být vybaven pumpou s manometrem, který vyvine tlak 150 mbar (nikdy ne víc), který systém musí udržet nejméně 5 minut. Měří se při otevřených ventilech topení, lednice a vařiče, aby se zkontrolovala funkce termoelektrických pojistek. Pokud nemůžeme tuto kontrolu provést, můžeme pořídit regulátor s manometrem, dnes jich je celá řada. Manometr měří tlak v systému, tedy z této hodnoty se dá kromě kontroly stavu systému kontrolovat i stav PB láhve. S manometrem je to tak, že by měl ukazovat stejný tlak po dobu několik hodin, klidně až 10 hodin. Pokud na manometru klesne tlak dříve než za 30 minut už je třeba se znepokojit a vyhledat pomoc. je li tlak konstantní po dobu 10 hodin, můžeme klidně spát. Neměřte tlak bezprostředně po zhasnutí spotřebičů, únik plynu může způsobit neuzavřená termoelektrická pojistka. Vyčkejte asi minutu, pak otevřete všechny ventily a můžete měřit.